-{格拉哥里字母}-(, 拉丁轉寫:glagolitsa),是現存已知最古老的斯拉夫语言字母。它由聖西里爾和聖美多德於862年至863年期間所發明,為要把聖經翻譯成古教會斯拉夫語。
名称
这套字母在创立几个世纪后都未定名,而且来自古教会斯拉夫语的“glagolъ”(说话)(也是字母G的斯拉夫语名字的来源)。动词glagoliti意思是“去说”。据推测glagolitsa产生于14世纪的克罗地亚并由glagolity演变而来,由斯拉夫人礼拜活动的信徒所用。
这套字母在古教会斯拉夫语叫做、(kyrillovitsa)。
格拉哥里字母在保加利亚语、俄语、马其顿语叫做,在白俄罗斯语叫做,在克罗地亚语叫,在塞尔维亚语叫做,在捷克语叫做,在波兰语叫做,在斯洛文尼亚语叫做,在斯洛伐克语叫做,在捷克语叫做hlaholice,在乌克兰语叫做。
字母
格拉哥里字母有兩款字體:圓體和方體。圓體的字型主要由圓圈和平滑曲線組成;而方體則由大量方角或梯型組成。下表顯示的是主要是圓體。而[http://kodeks.uni-bamberg.de/AKSL/Schrift/GlagolVergleichAlphabet.htm Kodeks網站] 有每種字體的樣本,包括每個字母的圖像、名稱、在SAMPA對應之音位、對應之現代希臘字母及對應之現代斯拉夫字母。方体格拉哥里字母中出現的連體字远远比拉丁字母或西里尔字母要多。
Jer和Jus有時會寫成Yer和Yus。另外,有許多字在現代的西里尔字母中已经消失了,例如鼻化元音和Yus。
{| class="wikitable" style="font-family:;"
|-
! colspan=2|字母
! 對應之
西里尔字母
! 發音
! 古教會斯拉夫語
名稱
! 教會斯拉夫語
名稱
! 含意
! 字源
|-
| style="text-align:center; font-size:large;" class="Unicode" |
| style="text-align:center;" |
| style="text-align:center;" | А
| style="text-align:center;" |
| Azъ
| Az
| 我
| 腓尼基字母Aleph或者十字聖號
|-
| style="text-align:center; font-size:large;" class="Unicode" |
| style="text-align:center;" |
| style="text-align:center;" | Б
| style="text-align:center;" |
| Buky
| Buky
| 字母
| 未知它还在《記錄的地平線》的桥段里面被用作铭文。克罗地亚发行的1欧分、2欧分及5欧分硬币上也有格拉哥里字母的铭文。
参考资料
相關文獻
Fucic, Branko: Glagoljski natpisi*. (In: Djela Jugoslavenske Akademije Znanosti i Umjetnosti, knjiga 57.)Zagreb, 1982. 420 p.
Fullerton, Sharon Golke: Paleographic Methods Used in Dating Cyrillic and Glagolitic Slavic Manuscripts*. (In: Slavic Papers No. 1.) Ohio, 1975. 93 p.
Gosev, Ivan: Rilszki glagolicseszki lisztove*. Szofia, 1956. 130 p.
Jachnow, Helmut: Eine neue Hypothese zur Provenienz der glagolitischen Schrift - Überlegungen zum 1100. Todesjahr des Methodios von Saloniki. In: R. Rathmayr (Hrsg.): Slavistische Linguistik 1985*, München 1986, 69-93.
Jagic, Vatroslav: Glagolitica. Würdigung neuentdeckter Fragmente*, Wien, 1890.
Kiparsky, Valentin: Tschernochvostoffs Theorie über den Ursprung des glagolitischen Alphabets In: M. Hellmann u.a. (Hrsg.): Cyrillo-Methodiana. Zur Frühgeschichte des Christentums bei den Slaven*, Köln 1964, 393-400.
Miklas, Heinz (Hrsg.): Glagolitica: zum Ursprung der slavischen Schriftkultur*, Wien, 2000.
Steller, Lea-Katharina: [http://fullextra.hu/modules.php?name=News&file=print&sid=782 A glagolita írás] In: B.Virághalmy, Lea: Paleográfiai kalandozások*. Szentendre, 1995. ISBN 978-963-450-922-6
Vais, Joseph: Abecedarivm Palaeoslovenicvm in usum glagolitarum*. Veglae, [Krk],1917. XXXVI, 74 p.
Vajs, Josef: Rukovet hlaholske paleografie. Uvedení do knizního písma hlaholskeho*. V Praze, 1932. 178 p, LIV. tab.
外部連結
*[https://web.archive.org/web/20160304203709/http://blog.sina.com.tw/archive.php?blog_id=3051&md=entry&id=97 新浪部落:龜壁茶居:探索中古保加利亞之魂]
*[http://www.unicode.org/charts/PDF/U2C00.pdf Unicode Consortium Glagolitic code chart]
评论 (0)